Tyto webové stránky sdružují informace k plánované výstavbě větrné elektrárny u obce Kaceřov v katastrálním území města Kynšperk nad Ohří firmou Meridian Nová energie s. r. o. Občané dotčených obcí se proti výstavbě oprávněně bouří.
20.-21. září 2024 proběhne referendum.
Milí spoluobčané, přijďte a obhajte své právo na klidný, zdravý život.
V okolí Josefova přitom už větrné elektrárny stojí, přímo z obce je výhled na větrný park u Jindřichovic. Firma Meridian Nová energie plánuje stavbu elektráren i v sousední Krajkové. Lidé se ale obávali negativních vlivů, snížení cen nemovitostí, hluku nebo negativních optických efektů. Nepřesvědčily je ani argumenty odborníků. Celý článek zde >
„Já jsem negativně vymezený. Nelíbí se mi to opticky, myslím, že krajina tím dost trpí. Celý život se dívám ze zahrady na západ slunce a teď bych se měl dívat na větrné elektrárny? To ne,“ připojí svůj postoj. Celý článek zde >
„Můj domov přece nekončí za vraty, to je ta krajina kolem,“ zlobil se pan Martin. Ve Strmilově žije se svou rodinou, na větrníky se dívat nechce.
Podle paní Vlasty je okolní krajina k nezaplacení. „Jezdím sem kvůli té krajině, to nejde takhle kalkulovat. Za peníze prodají krajinu,“ stěžuje si.
„To je rekreační oblast, kam se lidé nestěhují proto, že by tu byla spousta pracovních příležitostí a mnoho služeb, ale proto, že je to tady hezké. Ač nemám nic proti větrným elektrárnám, tak taková výstavba v této oblasti způsobí mnohem větší ztráty, než budou přínosy,“ řekl Jan Bale. Celý článek zde >
„Lázeňská krajina léčí a je třeba ji zachovat,“ říkají odborníci. Celý článek zde >
Výstavba má dle informací od společnosti Meridian Nová energie trvat až 8 let. Po tuto dobu bude neúměrně zatížena celá infrastruktura okolí – silnice, železnice, mosty. Na silnicích, které ponesou největší zátěž, tedy od sjezdu z dálnice D6 až do Kaceřova a přilehlých obcí, budou řidiči pravidelně potkávat těžkou techniku, tahače, bagry a desítky metrů dlouhé návěsy dopravující lopatky turbín. Během první zimy se dá očekávat katastrofální stav vozovek a v průběhu celé výstavby i zvýšené ohrožení řidičů, chodců a zvýšený hluk a prašnost v průjezdových obcích.
Lopatky rotoru jsou během provozu vystaveny extrémnímu zatížení. Musí být schopny odolat všem typům povětrnostních podmínek. Na špičkách listu rotoru lze naměřit rychlost větru až 400 km / h. Krupobití, nárazy ptáků a dokonce i kapky deště mohou způsobit výrazné poškození náběžných hran. Celý článek zde >
85 až 95 % materiálů turbíny, jako je ocel, hliník a měď, lze snadno recyklovat, ale samotné lopatky jsou problém. Vyrobeny jsou ze skelných vláken a pokryty epoxidovou pryskyřicí, která je navržena tak, aby vydržela bičování přírodními živly. Celý článek zde > Nerecyklovatelné lopatky jsou pak běžně „pohřbívány“ pod pole, na nichž se pěstují potraviny, čímž dochází k uvolňování mikroplastů do plodin.
Specifickým aspektem je uvolňování mikro-plastů z lopatek vlivem eroze. Originální článek zde (nj) >
Větrné turbíny toho musí vydržet hodně: déšť, kroupy, písek, slaná mořská voda, nečistoty – to vše způsobuje zrychlenou erozi systémů. Originální článek zde (nj) >
Problémem není vlastní hlučnost větrné elektrárny, ale rytmické „bušení“ podobající se technopárty, když lopatka míjí stožár, na němž je namontována. Tento hluk je naměřitelný ve vzdálenosti až 3 kilometrů, a to za zavřenými okny! Specialisté provádějí rozsáhlé studie dopadu tohoto pravidelně se opakujícího a neustávajícího zvuku. „Tyto nízkofrekvenční části hluku jsou uvnitř domu v postižené oblasti měřitelné i v obcích vzdálených až 3 km. U lidí, kteří jsou pravidelně vystavení nízkofrekvenčním zvukovým emisím, to může vést ke zdravotním postižením – poruchy hloubky spánku, obecné pocity nevolnosti, soustavná únava, špatná koncentrace. Dlouhotrvající vnímání hluku jako infrazvuku může vést ke chronickému psychickému stresu a vyvolává či zesiluje psychosomatická onemocnění jako tinnitus.“ Originální článek zde (nj) >
Vysouzené odškodné za zdravotní újmy
„Belgický pár žijící ve Francii si stěžoval na poškozené zdraví kvůli tomu, že žil v blízkosti větrné farmy. Francouzský soud uznal, že dvojice utrpěla „turbínový syndrom“ a přiznal jí odškodné.
Christel a Luc Fockaertovi žijící v Okcitánii na jihu Francie si stěžovali, že je více než dva roky souží řada zdravotních problémů, mino jiné bolesti hlavy, nespavost, problémy se srdcem, malátnost a deprese. Příčinou podle nich bylo šest větrných turbín vzdálených asi 700 metrů od jejich domova v obci Fontrieu,“ píše list The Guardian.
„Zprvu jsme tomu nerozuměli, ale postupně jsme si uvědomili, že problém vzniká z turbín,“ uvádí Christel Fockaert. „Protože světla na zařízeních „blikala“ každé dvě sekundy, museli mít zapnutá venkovní světla, aby nás efekt nerušil.“ V roce 2015 se z místa odstěhovali. Potíže podle nich krátce poté zmizely. Celý článek zde >
Ani současná energetická krize nic moc nemění na odmítavém postoji obyvatel vůči větrným elektrárnám, které by měly stát v okolí jejich bydlišť. Příkladem budiž záměr na výstavbu větrníků v příhraničí ve Frýdlantském výběžku na Liberecku. Ten aktuálně naráží na velký odpor místních lidí. Mají strach z přílišné blízkosti větrníků u domů, hluku, negativního vlivu na krajinu i velikosti elektráren. Celý článek zde >
„Významnou funkci má v celkovém účinku lázeňské léčby také souhra emočních faktorů, kterými rozumíme v pozitivním směru smyslové vjemy a kladné emoce, vnímání krásy krajiny, ticha, příjemné zvukové kulisy, vůně vegetace, úpravy okolí, čistoty lázeňského prostředí…“ Celý článek (opakování) zde >
„Důvodem pro pokles ceny je dle studie především hluk a estetické dopady stavby na okolní krajinu. Efekt zcela vyprchá až ve vzdálenosti cca 8-9 km, kdy se případný efekt na cenu nemovitosti pohybuje na úrovni statistické chyby.“
Průměrná vzdálenost nemovitosti od nejbližší větrné turbíny je v Německu 8,4 km, přičemž cca 9 % nemovitostí je ve vzdálenosti menší než 2 kilometry. Pouze 0,6 % domů má nejbližší větrnou turbínu vzdálenou více než 30 km. Například obce Liboc, Chotíkov, Horní Pochlovice a Kaceřov spadají do vzdálenosti 800 m od elektrárny. (Pozn. redakce)
Ceny starších domů, které byly postaveny před rokem 1949 a nachází se ve venkovských oblastech, mohou být v důsledku výstavby větrné elektrárny sníženy až o 23 %. Celý článek zde >
„V kraji Vysočina jde o první případ, kdy se investor pokouší postavit větrný park bez konkrétní dohody o spolupráci s dotčenou obcí.“ Celý článek zde >
Návrh smlouvy, který společnost Meridian předložila kynšperskému zastupitelstvu, je velice jednostranný. Majitelé pozemků, kteří by měli dostávat za pronájem svého pozemku Meridianu rentu, a město, v jehož katastrálním území má výstavba proběhnout, podle smlouvy nemají nutně na výplatu nárok, protože elektrárna nemusí být zisková. Málo známým faktem je, že větrné elektrárny musí být dotovány z veřejných prostředků, aby mohly být v chodu. Pokud je tedy elektrárna v mínusu, nevznikají jí přebytky, které by mohly být vyplaceny.
